Aktuální číslo

Studie je věnována proměnám konceptu tradice v kontextu studia hudebního a tanečního folkloru v českých zemích. Pro etnologii, která zaměřuje svou pozornost nejen na současnost, ale velmi významně také na společnost v její historické dimenzi, představuje tradice výrazné téma, ke kterému se badatelé vracejí v různých časových periodách. Text prezentuje úvahy o proměnách badatelského terénu spjatém s hudebním a tanečním folklorem, předkládá různé koncepty jeho studia a posuny v jeho interpretaci. Pozornost je věnována vývoji obsahu termínů jako folklor, folklorismus a etnokulturní tradice, problematickému používání konceptu E. Hobsbawma invented tradition při výzkumu současných tradic a konstruování nových tradic odkazujících se k tradiční lidové kultuře.

Tradiční oděv v česko-německém městě Brně se odkládal v polovině 19. století, pouze některé příměstské obce zásobující trh domácími produkty jej zachovávaly jako doklad věrohodnosti kvality. Vymizely hmotné doklady, nejstarší obrazové prameny pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Pod vlivem svérázu a zároveň potřebou demonstrace příslušnosti k českému národu v období mezi dvěma světovými válkami se při slavnostních příležitostech nosil reprezentativní kyjovský kroj, který se používal i ve druhé polovině 20. století při hodech. V novém tisíciletí se stále častěji v jednotlivých městských částech objevují snahy o obnovení původních krojových kompletů. Někdy jsou iniciátory členové folklorních souborů, vlastivědní nadšenci a milovníci historie, ale v mnoha případech vychází tato aktivita z řad politických reprezentantů. Obnovování kroje se tak stalo prestižní záležitostí a vede k soutěžení mezi sousedícími městskými částmi. Kvalita krojů je pak dána mírou úsilí o hodnověrnost a finančními možnostmi.

Both the Ukrainian and Slovak peoples have strong religious traditions. While both nations are predominantly Christian, most Ukrainians identify as Orthodox, and most Slovaks as Roman Catholic. However, this shared Christian foundation presents distinct challenges and opportunities for cultural adaptation, as religious practices and beliefs can play a significant role in the integration process. Despite its importance, the intersection of religiosity and the adaptation of Ukrainian refugees in Slovakia has not been sufficiently explored by European and Ukrainian scholars. The aim of this article is to examine how forced migration to Slovakia has influenced the religious practices, beliefs, and broader cultural adaptation of Ukrainian refugees, with a focus on their potential for adaptation in a new socio-cultural environment. The present research draws on a combination of semi-structured interviews with Ukrainian refugees, two online surveys (including one with open-ended questions), and participant observation to provide a comprehensive analysis. The findings reveal that Ukrainian refugees demonstrate considerable flexibility in adapting their religious practices, characterised by a pragmatic approach that blends traditional beliefs with the realities of their host society. This adaptive potential, observed through a process of “metamodern oscillation”, enables Ukrainian refugees to effectively navigate the cultural dynamics of Slovakia while maintaining connections to their religious identity.

Šturalova pasekářská usedlost z Velkých Karlovic je od roku 1968 ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Studie si klade za cíl zachytit historický vývoj, ucelit a vyhodnotit dostupné pramenné materiály nejrůznější povahy spjaté s objektem zájmu a ty následně propojit s po generace předávanými vzpomínkami obyvatel zkoumaného prostoru a jejich rodinných příslušníků. Ambicí je přiblížit životní osudy obyvatel hospodářství a všechny aspekty, které byly s jejich existencí na původním místě spojeny. Právě výzkum je nosným kamenem každé transferované stavby. Mikrohistorický přístup může pomoci k formulaci dalších úvah týkajících se odlišných etap vývoje zkoumaného prostoru, ale i jeho obyvatel a v konečném důsledku i celé obce.

Příspěvek poukazuje prostřednictvím dvou příkladů z oblasti Hané na vliv raabizace na proměnu vesnické zástavby. Prvním příkladem je nově vzniklá vesnice Rolsberk, která vznikla v těsné blízkosti vesnice Hodolany u Olomouce. Druhý případ představuje analýza proměny stavebního uspořádání vrchnostenského dvora ve Velkém Týnci, který byl přestavěný na obytnou čtvrt s menšími statky a domkařskými staveními. V obou případech je pozornost věnována přestavbám v souvislosti s raabizací i následnému stavebnímu vývoji do současnosti.